Zdraví

Profesor Hans Nauwynck, veterinární virolog na univerzitě v belgickém Gentu, vyšetřil na přítomnost koronaviru 1.241 vzorků odebraných od tamních veterinárních lékařů pohybujících se denně po farmách a ordinacích pro domácí mazlíčky. Jeho výsledky zjistily 75 pozitivních případů, tj. 6 procent nakažených. Toto procento odpovídá předchozí studii provedené na univerzitě v Antverpách, ze které také vyplynul stejný, šesti procentní podíl nakažených covidem-19 napříč celou skupinou společnosti.

Narůstající antibiotická rezistence je v humánní medicíně celosvětovým problémem. Stoupající počet infekcí vyvolaných multirezistentními bakteriemi má závažné sociální a ekonomické dopady. Dle analýzy Evropského centra pro kontrolu a prevenci infekcí (European Centre for Disease Control and Prevention, ECDC) umírá ročně jen v Evropské unii přibližně 25 000 pacientů v souvislosti s infekcí vyvolanou multirezistentními bakteriemi. Na celé planetě potom antimikrobiální rezistence způsobuje ročně cca 700 000 úmrtí. V případě, že této problematice nebude věnována dostatečná pozornost, by mohl tento počet do roku 2050 vzrůst na až na 10 milionů úmrtí ročně.

Nedávné zprávy v médiích o kočkách, psech a tygrovi s covidem-19 možná vzbudily u chovatelů obavy ve vztahu k šíření nákazy prostřednictvím hospodářských zvířat. Ty ale nejsou na místě. Farmáři, a veřejnost obecně, by si měli být vědomi rozdílů mezi možnou kontaminací zvířat covidem-19, a ostatními infekcemi zvířat. Do dnešních dní neexistují důkazy o tom, že by covid-19 infikoval kromě lidí i zvířata. Jak vysvětlují odborníci, u v médiích publikovaných zprávách o nakažených kočkách a psech se totiž nejednalo o skutečnou nákazu, ale spíše o kontaminaci virem.

Úhyny telat v chovech masného skotu jsou vždy spojeny s velkými finančními škodami, neboť právě odstavené tele je jediným tržním produktem z chovu skotu bez tržní produkce mléka. Ztráty lze výrazně ovlivnit lepším managementem a zdravotní péčí, pokud ani to nepomáhá, tak se na ně můžete nově připojistit. Jedna nejmenovaná pojišťovna totiž začala od letošního roku nabízet připojištění zmetání plodu nebo úhynu telete a to maximálně do tří dnů od porodu. Toto pojištění však nelze sjednat samostatně, ale pouze jako dodatečné pojištění jednotlivých škod, které je pro chovatele relativně finančně náročné.

Ministerstvo zemědělství ČR spustilo novou infolinku pro veřejnost a podnikatele. Na čísle 221 814 595 bude veřejnosti odpovídat na dotazy týkající se koronaviru ve spojitosti s rezortem, například s potravinářstvím, dotacemi, potravinářskými firmami, zemědělskými podniky, prvovýrobou, kontrolami provozů, lesními a zahradnickými školkami atd. Infolinka bude v provozu v pracovní dny od 8:00 do 16:30. Pro písemné dotazy začala fungovat mailová adresa krizovalinka@mze.cz.

V souvislosti s aktuální pandemií onemocnění novým koronavirem (covid-19) se objevují dotazy na možné šíření viru zvířaty či prostřednictvím potravin. Dle oficiálního vyjádření Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) neexistuje žádný důkaz o tom, že by se zájmová či hospodářská zvířata uplatňovala v šíření viru (více informací se lze dočíst na webu OIE zde). Zvířata sice jsou pravděpodobným původním zdrojem viru, ale v současné době se dle všech známých informací virus šíří pouze z člověka na člověka.

Součástí projektu sledující helmintózy v chovech masného skotu v ČR, na kterém spolupracuje i Český svaz chovatelů masného skotu, je rovněž osvětová činnost. Za tímto účelem vznikla na webu www.parazitozyskotu.cz část nazvaná studovna, kde jsou postupně přidávány odborné texty týkající se parazitóz masného skotu. Další z příspěvků se věnuje motolici jaterní (Fasciola hepatica příp. Fasciola gigantica). Ta se sice na našem území vyskytuje zřídka (častěji bývá detekována u importovaných kusů dobytka z oblastí, kde se Fasciola spp. vyskytuje hojněji), ale jelikož může mít značný dopad na welfare zvířat i celkovou ekonomiku chovu, není radno výskyt tohoto parazita podceňovat.

Státní veterinární správa ČR zveřejnila Metodiku kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace pro rok 2020. Vzhledem k tomu, že dochází k dílčím úpravám, které se v některých bodech týkají i chovatelů masného skotu, dovolujeme upozornit na nejvýznamnější změny, které materiál přináší. Pokud jde o skot, tak zde dochází ke změně režimu u vyšetření plemenných býků pro přirozenou plemenitbu na Campylobacter foetus ssp. veneralis (pod kódem EpA900). Vyšetření se bude provádět pouze před prvním zařazením do přirozené plemenitby zároveň s vyšetřením na Trichomonas foetus (podle nově zařazeného kódu EpA910). Kompletní metodika přílohou.

Odborníci z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně a Státní veterinární ústav v Jihlavě spolu s Českým svazem chovatelů masného skotu iniciovali vznik projektu týkající se monitoringu původců helmintóz v chovech masného skotu a analýzy anthelmintické rezistence a genetické diverzity. Cílem pětiletého projektu, který je financován v rámci aplikovaného výzkumu MZe ČR, je zvýšit povědomí o parazitózách skotu a rozšířit plošně diagnostiku parazitóz, jelikož ucelená data o výskytu parazitóz u skotu v ČR jsou absolutně nedostačující. V neposlední řadě je nezbytné zmapovat situaci anthelmintických rezistencí u masného skotu na území ČR.

Ozdravování od infekční bovinní rinotracheitidy (IBR) bylo v České republice po třinácti letech úspěšně dokončeno. V roce 2006, kdy ozdravování započalo, bylo pouze 19 % hospodářství uznáno jako IBR prostá hospodářství. V průběhu několikaletého ozdravování se postupně podařilo snižovat počet hospodářství s pozitivními zvířaty až k současnému stavu, kdy na konci září 2019 již v ČR nejsou žádná hospodářství s pozitivními zvířaty. Zároveň s tím se postupně zvyšuje počet hospodářství ozdravených od IBR; v současné době zbývají pouze 4 chovatelské subjekty, které dokončují ozdravování od IBR na celkem 9 hospodářstvích.