Geneticky upravený býk dokáže ovlivnit pohlaví
04.09.2020, Kamil Malát |
Američtí genetici z University of California v Davisu vytvořili geneticky upraveného býčka, jehož potomstvo by se mělo rodit v poměru 3:1 ve prospěch býčků. Význam tohoto umělého zásahu do genomu tví zejména v efektivnější produkci hovězího masa, neboť býci mají vyšší růstový potenciál, vyšší zmasilost a lepší konverzi živin, a tak je jejich výkrm v porovnání s finalizací jalovic a krav ekonomičtější. Hlavní praktický přínos této genetické úpravy by tak mohl být zejména v chovech masného skotu.
Býk pojmenovaný Cosmo se narodil 7. dubna 2020 z embrya, ve kterém došlo s využitím techniky CRISPR k úpravě genomu, díky čemuž bude v dospělosti schopen s velkou mírou pravděpodobnosti plodit řádově více býčků než jaloviček. Vědci tohoto jevu docílili tak, že pomocí "krispru", který dovoluje přesné zásahy na vybraném místě dědičné informace, vpravili do chromozomu 17 gen označovaný jako SRY. Následkem toho dosáhli 75% šance, že se narodí býk. Pokud by gen vložili do pohlavního chromozomu X, pravděpodobnost narození samce by byla 100%. Zde by ovšem docházelo k narušení funkce okolních genů, které by mohlo mít pro plod letální následky a tak namísto něj zvolili jiný.
Kalifornský tým rovněž předpokládá, že Cosmovi potomci, kteří uměle vložený gen SRY zdědí, budou v dospělosti vypadat jako býci, aniž by zdědili chromozom Y, determinující u savců mužské pohlaví. Vedle snížení nákladů na výkrm může tato skutečnost přinést i pozitiva pro životní prostředí – k produkci stejného množství masa by bylo třeba méně skotu.
O efektivitě této genové manipulace se ještě nějakou dobu nepřesvědčíme. Cosmo totiž dosáhne pohlavní dospělosti až příští rok a následně bude nutné vyhodnotit březost plemenic, aby se dalo spolehlivě potvrdit, že vše funguje tak, jak si vědecký tým představoval.
• Další podrobnosti se můžete dočíst ZDE (v AJ)
Býk pojmenovaný Cosmo se narodil 7. dubna 2020 z embrya, ve kterém došlo s využitím techniky CRISPR k úpravě genomu, díky čemuž bude v dospělosti schopen s velkou mírou pravděpodobnosti plodit řádově více býčků než jaloviček. Vědci tohoto jevu docílili tak, že pomocí "krispru", který dovoluje přesné zásahy na vybraném místě dědičné informace, vpravili do chromozomu 17 gen označovaný jako SRY. Následkem toho dosáhli 75% šance, že se narodí býk. Pokud by gen vložili do pohlavního chromozomu X, pravděpodobnost narození samce by byla 100%. Zde by ovšem docházelo k narušení funkce okolních genů, které by mohlo mít pro plod letální následky a tak namísto něj zvolili jiný.
Kalifornský tým rovněž předpokládá, že Cosmovi potomci, kteří uměle vložený gen SRY zdědí, budou v dospělosti vypadat jako býci, aniž by zdědili chromozom Y, determinující u savců mužské pohlaví. Vedle snížení nákladů na výkrm může tato skutečnost přinést i pozitiva pro životní prostředí – k produkci stejného množství masa by bylo třeba méně skotu.
O efektivitě této genové manipulace se ještě nějakou dobu nepřesvědčíme. Cosmo totiž dosáhne pohlavní dospělosti až příští rok a následně bude nutné vyhodnotit březost plemenic, aby se dalo spolehlivě potvrdit, že vše funguje tak, jak si vědecký tým představoval.
• Další podrobnosti se můžete dočíst ZDE (v AJ)