Kolik má být v České republice do roku 2030 krav bez tržní produkce mléka? I to řeší Strategie resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030. Tento materiál schválený vládou v květnu roku 2016 dosud pracoval s tím, že v ČR existuje prostor a podmínky pro chov 300 tisíc masných krav. Za rok 2024 byl však měsíční průměr jen něco málo přes 226 tisíc. Nově připravovaná strategie resortu pro období let 2027–2033 už tak ambiciózní není a počítá s tím, že se stavy „masňaček“ v tomto období dostanou už jen na úroveň 230 až 250 tisíc krav. Proč ministerstvo podobné strategie vůbec vytváří, nechává je schvalovat vládou, když se jimi pak stejně neřídí?

Ve stále platné strategii do roku 2030 (pdf ke stažení zde) se doslova uvádí „Vzhledem k nedostatku hovězího masa na evropském trhu (…), existuje velký prostor k dalšímu výraznému navýšení stavů skotu, zejména pak kategorie KBTPM. V potaz je třeba vzít možnost skokového nárůstu počtu KBTPM“. To se však nestalo, stavy masného skotu již několik let řad víceméně stagnují. Od roku 2018 se v průměru pohybují pouze na úrovni okolo 226 tisíc kusů (dle měsíčních stavů zpracovávaných v rámci ústřední evidence) a nijak zásadně se nemění. A nedá se ani očekávat, že by se tak mělo stát, protože k tomu neexistuje žádný pozitivní stimul. Spíše naopak. Vidět je to u průměrných stavů jalovic BTPM, které dokonce od roku 2018 o 5 tisíc klesly.

• Měsíční vývoj stavů krav BTPM v České republice 2017 - 2024
• Měsíční vývoj stavů jalovic BTPM v České republice 2017 - 2024

Kde je tedy ona resortní podpora sektoru, kterou jak se píše ve strategii “především za pomoci vázané podpory chovu přežvýkavců a komplexní podpory v rámci PRV, včetně EZ“ chtěl stát dostat stavy masných krav až na úroveň 300 matek? Vlivů, které stavy skotu ovlivňují, je pochopitelně celá řada a mnohé z nich stát nedokáže ovlivnit, nebo to ani není žádoucí (například zasahovat do trhu atd.). Na druhou stranu, pokud se cílům definovaným ve strategiích ani nepřiblíží, nabízí se logicky otázka, proč je vůbec tvoří?

Pokud porovnáme u kategorie věnující se KBTPM, resp. jatečnému skotu a hovězímu masu body SWOT analýzy u obou strategických plánů (platného a připravovaného), která je u každé komodity součástí dokumentu, zjistíme, že jsou prakticky identické. Co se ale zvýšilo je počet stran. Zatímco původní strategie si vystačila s „pouhými“ 136 stranami, nová jich má už 206.

Je i na nás, abychom úředníkům a vrcholným představitelům ministerstva soustavně připomínali, co sami do strategie dali a trvali na tom, aby se tím řídili a nadefinované cíle plnili. Jinak jsou podobné materiály naprosto bezcenné a čas a pozornost, které jsou jim je věnované, je možné využít o dost příhodněji a efektivněji.

Příloha:

Strategie MZe 2030+.pdf, 2 MB Strategie resortu Ministerstva zemědělství České republiky 2030+ (Č.j.: MZE-86657/2024-10044)