Státní veterinární správa situaci kolem výskytu slintavky a kulhavky v Německu, která byla v pátek 10. ledna 2025 potvrzena na bůvolí farmě nedaleko od Berlína, důkladně monitoruje, zatím však nebude i přes relativní blízkost ohniska přijímat žádná konkrétní opatření. Hlavním důvodem je to, že z této spolkové země dle vyjádření ředitele SVS MVDr. Semeráda do České republiky v posledním období nebyla importována žádná k nákaze vnímavá zvířata. Veterináři nechtějí proto mezi chovateli ani obchodními partnery vyvolávat zbytečnou paniku, obezřetnost je však vzhledem k extrémní nakažlivosti zcela na místě.

Mnohé státy Unie, stejně jako některé země mimo Evropu (Korea, Mexiko) bezprostředně po oznámení o výskytu ohniska přijaly opatření k zamezení zavlečení nákazy a s okamžitou platností zakázaly z Německa či Braniborska dovoz vnímaných zvířat včetně živočišných produktů jako je čerstvé maso. Celé Německo je ochromeno a netrpělivě se čeká na výsledky dalších vyšetření, protože zatím nebylo zjištěno, jak se nákaza na německou bůvolí farmu dostala. V Německu, ale i jiných zemích se ruší prodejní trhy a výstavy. Například agrární veletrh Grüne Woche sice proběhne, ale bude bez účasti skotu, ovcí a koz.

Extrémní nakažlivost

Slintavka a kulhavka je jednou z nejobávanějších nákaz vůbec. Ač není přenosná na člověka a úmrtnost nakažených zvířat je na nízké úrovni (2 – 5 %), hrozbou je především z důvodu extrémní nakažlivosti a snadného přenosu. Všechny tělesné sekrety jsou infekční a k infekci stačí pouhých deset virových částic. Patogeny se mohou přenášet větrem i kilometry daleko. Prasata trpící slintavkou a kulhavkou jsou pro přenos nákazy zdaleka nejnebezpečnější: jedno infikované prase vyloučí při dýchání tolik viru, jako 1000 až 3000 infikovaných kusů skotu. Nemoc se může také velice snadno přenášet prostřednictvím automobilů, na oděvech, ale samozřejmě také živými přenašeči, například ze zvířete na zvíře nebo prostřednictvím lidí, krys, psů a koček. Problémem také může být to, že příznaky katarální horečky ovcí a slintavky a kulhavky jsou na první pohled často podobné a obě nemoci se vyskytují u přežvýkavců.

Další ohniska nezjištěna

Dobrou zprávou je, že včera odpoledne braniborské ministerstvo zemědělství oznámilo, že v bezprostředním okruhu jednoho kilometru kolem infikovaných farem nebyla zjištěna žádná další ohniska a že všechny dosud vyšetřené vzorky byly negativní. Totéž zatím potvrzují výsledky z okolních států, které z oblasti zasažené výskytem SLAKu zvířata dovážela. To se týká zejména Belgie a Nizozemí.

V Evropě naposledy v Bulharsku

Poslední epidemie slintavky a kulhavky v Německu se objevila v Dolním Sasku v roce 1988. V Evropě byla poslední epidemie v roce 2011 hlášena z Bulharska. Předtím, v roce 2001, bylo Spojené království a následně Francie, Irsko a Nizozemsko postiženo rozsáhlou událostí slintavky a kulhavky. Při ničivém propuknutí slintavky a kulhavky ve Velké Británii v roce 2001, kdy bylo postiženo 9 000 stád, bylo asi 4 miliony zvířat utraceno a upáleno. Endemické případy se vyskytují dodnes, například v Turecku, Izraeli, v mnoha zemích Asie a v některých částech Jižní Ameriky. Nelegálně dovážené živočišné produkty z těchto zemí představují neustálou hrozbu pro evropské zemědělství.

Související články:

• Co je SLAK a jak se projevuje a přenáší
• Ohnisko slintavky a kulhavky v německém Braniborsku
• Slintavka a kulhavka na Balkáně
• Slintavka a kulhavka v Bulharsku
• Británii zasáhla slintavka