Systém připouštění plemenic dojených plemen masnými býky, pro které se celosvětově vžil anglický termín „beef on dairy“, nabírá mezi českými chovateli na popularitě. Hodně se o něm píše v zemědělském tisku, ale ještě více se využívá v praxi. České šlechtění ale tento trend bohužel nezachytilo včas a vyklidilo pozice dovozovým dávkám, které „nějaká čísla“ mají (myšleno plemenné hodnoty býků spočítané speciálně pro tento systém) a prodejci s pomocí nich mohou dělat těmto býkům marketing. Čeští býci nic takového nemají a při prodeji na našem trhu se stávají nekonkurenceschopnými. ČSCHMS se to nyní snaží změnit.

Chovatelům totiž už rozhodně nestačí „zaručená“ tvrzení zástupců inseminačních firem o tom, že „tento šarolák má skvělé hmotnosti a budou po něm super telata“. Zvedli jsme proto prapor a začali konat. Prvním bodem byla analýza, co se vlastně ve světě dělá a jaké jsou české možnosti. Posbírané poznatky jsme přetavili do jednoduchého materiálu, který uceleně shrnuje modely uplatňované ve světě a dává na základě světových trendů s ohledem na českou praxi (sledované vlastnosti) východiska pro rozjezd obdobného projektu i v České republice.

Tento materiál byl nejprve v říjnu představen zástupcům třech hlavních oprávněných organizací zabývajících se šlechtěním skotu (Natural, CRV Czech Republic a Jihočeský chovatel) a následně také členům grémia předsedů rad plemenných knih při ČSCHMS. Materiál byl přijat bez výhrad. Po jeho schválení jsme jej poslali i kolegům z dojených svazů a vyzvali je k zapojení. Reakce byla kladná.

Ve spolupráci s kolegy z chovatelských svazů holštýnského a českého strakatého skotu a odborníky z VÚŽV a ČMSCH, a.s. tak nyní hledáme cesty, jak systém společně uvést v život ve snaze dohnat vlak, který nám už bohužel ujel a s každým dalším týdnem a měsícem otálení se vzdaluje. Hlavním problémem není nedostatek kvalitních dat, ale personální kapacity. Proto jsme oslovili ČMSCH, a.s., s žádostí o poskytnutí personálního zázemí odborného pracoviště Plemdat. V prosinci přišlo „opatrné ano“.

Tento týden proběhlo i za účasti zástupců VÚŽV pracovní jednání mezi chovatelskými svazy skotu s cílem nadefinování kroků dalšího postupu. Jsme rádi, že všichni naši prvotní iniciativu uchopili správným způsobem, neboť jedině dělba práce a rozložení úkolů nám umožní zahájit rozjezd tohoto projektu.

Byly zatím pracovně vytipovány tři znaky, na které by se vývojové práce okolo výpočtu PH pro „beef on dairy“ měly v první fázi soustředit. Mezi ně patří snadnost porodů, délka březosti a plodnost, které se u dojených stád již standardně sledují. Je tak k dispozici dostatečné množství relevantních dat, z nichž je možné indexy začít počítat. Budou též navrhnuta plemena, která jsou v v režimu „beef on dairy“ nejčastěji využívána a ta budou zahrnuta do první vlny hodnocení.

Na první pohled to může vypadat jednoduše, ale uvést celý systém v život nebude vůbec snadné. Hlavně kvůli zajištěních dostatečných lidských kapacit. Jsme ale optimisté a věříme, že se to nakonec podaří. Další jednání se zástupci ČMSCH, a.s. respektive Plemdatu, kde se budeme snažit nastavit nějaký reálný harmonogram prací, bychom chtěli absolvovat nejpozději na začátku února.

Ač český projekt „beef on dairy“ za ČSCHMS aktivně prosazujeme a činíme konkrétní kroky k jeho nastartování, tak pro naše chovatele má okrajový význam. Pomůže jim maximálně v tom, že prodají českým inseminačním stanicím o několik málo býků navíc. Při roční produkci cca 2000 plemeníků je to ale kapka v moři… Hlavními beneficienty budou zejména čeští chovatelé dojeného skotu a tuzemské plemenářské firmy snažící se propagovat české šlechtění, které se nechtějí spoléhat pouze na importy dávek vhodných býků ze zahraniční.