V Maďarsku bylo včera potvrzeno ohnisko slintavky a kulhavky (SLAK) na mléčné farmě s chovem 1400 kusů skotu u obce Kisbajcs poblíž města Győr, v blízkosti hranic se Slovenskem. Skot vykazoval typické klinické příznaky a virus SLAK byl laboratorně potvrzen. Okamžitě byla přijata příslušná mimořádná veterinární opatření. Zdroj viru zatím není znám, probíhá šetření. Vymezené uzavřené pásmo zasahuje na Slovensko. O vývoji situace budeme informovat. Ve všech chovech vnímavých zvířat ke SLAK (zejména skot, ovce, kozy, prasata, buvoli, a další sudokopytníci) je na místě dodržování vysoké úrovně biologické bezpečnosti (desinfekce při vstupech na hospodářství, při výstupu z hospodářství, desinfekce vozidel, kontrola všech osob a materiálů vstupujících do hospodářství).

Extrémní nakažlivost

Slintavka a kulhavka je jednou z nejobávanějších nákaz vůbec. Ač není přenosná na člověka a úmrtnost nakažených zvířat je na nízké úrovni (2 – 5 %), hrozbou je především z důvodu extrémní nakažlivosti a snadného přenosu. Všechny tělesné sekrety jsou infekční a k infekci stačí pouhých deset virových částic. Patogeny se mohou přenášet větrem i kilometry daleko. Prasata trpící slintavkou a kulhavkou jsou pro přenos nákazy zdaleka nejnebezpečnější: jedno infikované prase vyloučí při dýchání tolik viru, jako 1000 až 3000 infikovaných kusů skotu. Nemoc se může také velice snadno přenášet prostřednictvím automobilů, na oděvech, ale samozřejmě také živými přenašeči, například ze zvířete na zvíře nebo prostřednictvím lidí, krys, psů a koček. Problémem také může být to, že příznaky katarální horečky ovcí a slintavky a kulhavky jsou na první pohled často podobné a obě nemoci se vyskytují u přežvýkavců.

Reakce České republiky

Státní veterinární správa (SVS) vydává celostátní mimořádná veterinární opatření, která omezují přepravu zvířat z Maďarska a Slovenska a zpřísňují pravidla biologické bezpečnosti při přepravě zvířat. Jejich cílem je zamezení zavlečení nákazy na své území. ČTK o tom v pátek informovala SVS. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) na síti X uvedl, že na pondělí odpoledne svolal kvůli výskytu nákazy v Maďarsku Ústřední nákazovou komisi, která bude řešit další postup.

Chovatelé mají až do odvolávání zákaz přemísťování zvířat z Maďarska a Slovenska do hospodářství na území ČR. Zákaz se nevztahuje na zvířata přemísťovaná ze Slovenska přímo na jatka. Chovatelé mají až do odvolání zákaz přemísťování zvířat z Maďarska a Slovenska do hospodářství na území ČR. Opatření platí pro všechny chovatele skotu, ovcí, koz, prasat a dalších zvířat vnímavých k nákaze.

Zákaz se nevztahuje na zvířata přemísťovaná ze Slovenska přímo na jatka. Zákaz platí i pro provozovatele takzvaných svodů kopytníků, což jsou místa, kde jsou shromažďována zvířata z různých hospodářství a následně se z nich vytvářejí skupiny pro obchodování.

U vozidel přepravujících živá zvířata ze zahraničí nebo u vozidel, která se v zahraničí pohybovala, veterinární správa požaduje před vjezdem do hospodářství doklad o provedení desinfekce vozidla před nakládkou zvířat. Chovatelé musí vést záznamy o vjezdu vozidel a musí je uchovávat 12 měsíců.

„Značné nebezpečí slintavky a kulhavky (SLAK) spočívá v jejím jednoduchém šíření. Nákaza se může přenášet větrem, potravinami nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Proto vydáváme mimořádná veterinární opatření, vyžadující přísné dodržování pravidel biologické bezpečnosti,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

SVS už v polovině ledna kvůli výskytu slintavky a kulhavky v Německu vyzvala české chovatele ke zvýšenému dodržování pravidel biologické bezpečnosti. Onemocnění se v Německu objevilo poprvé od roku 1988. Na území ČR se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Chovatelé jsou povinni při výskytu klinických příznaků nákazy v chovech vnímavých zvířat hlásit podezření na nákazu neprodleně soukromému veterinárnímu lékaři nebo místně příslušné krajské veterinární správě, která zajistí odběr vzorků a další postup.

Onemocnění vykazuje vysokou nemocnost, ale nízkou úmrtnost. Mezi typické klinické příznaky patří zpočátku horečka, snížená produkce mléka, nechutenství či deprese. Počáteční příznaky jsou následovány výskytem puchýřů naplněných tekutinou, které praskají a vytvářejí se z nich otevřené léze, zasaženy bývají dutina ústní, nozdry, mléčná žláza, končetiny. „V důsledku uvedených příznaků se objevuje u zvířat typický slinotok a kulhání,“ uvedli veterináři.

V Evropě byla poslední epidemie v roce 2011 v Bulharsku. V roce 2001 zasáhla nákaza Velkou Británii, kde způsobila značné ekonomické a sociální škody. Následně se rozšířila také do Francie, Irska a Nizozemska. Onemocnění se stále vyskytuje v Turecku, na Středním východě a v Africe, v mnoha zemích Asie a v některých částech Jižní Ameriky. Nelegálně dovážené živočišné produkty z těchto zemí podle veterinářů představují neustálou hrozbu pro evropské zemědělství.

Související články:

• Aktuální informace k výskytu slintavky a kulhavky
• Co je SLAK a jak se projevuje a přenáší
• Ohnisko slintavky a kulhavky v německém Braniborsku
• Slintavka a kulhavka na Balkáně
• Slintavka a kulhavka v Bulharsku
• Británii zasáhla slintavka

Příloha:

Nařízení SLAK.pdf, 182 kB celostátní mimořádná veterinární opatření k zamezení nákazy slintavky a kulhavky