Aubrac a parthenaise – dvě francouzská masná plemena, která byla spolu s dalšími, do té doby u nás nechovanými, plemeny dovezena do České republiky ze země galského kohouta poprvé před deseti lety. Jejich vynikající užitkové a mateřské vlastnosti jsou důvodem, že se záhy stala velmi populárními a okruh chovatelů, kteří se jejich chovem zabývají, se stále rozšiřuje. Ke konci června bylo v ČR 17 chovatelů aubraca, kteří měli v plemenné knize zapsáno 455 krav a jalovic. Chovem plemene parthenaise se v čistokrevné formě zabývá 22 farmářů s celkovým počtem 331 plemenic registrovaných v PK.

Zástupci Rad plemenných knih jednotlivých masných plemen se v pátek 24. července sešli na Bučickém mlýně na jednání Grémia předsedů Rad plemenných knih, aby debatovali o dílčích úpravách metodiky pro odchov plemenných býků. Důležitým bodem jednání bylo rovněž představení prvotního návrhu na sledování nových znaků v rámci lineárního popisu zevnějšku. V první fázi by se mělo jednat o hodnocení končetin a vemen.

Pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) společně s Českou zemědělskou univerzitou a odborníky z praxe v koordinaci s chovatelskými svazy připravují dokument, který má definovat základní parametry zabezpečení stád na ochranu hospodářských zvířat před útoky velkých šelem (zejména vlka a medvěda). Materiál popisuje doporučená optimální ochranná opatření, která vycházejí z dosud realizovaných opatření v ČR i v Evropě představujících účinnou ochranu hospodářských zvířat před útoky volně žijících druhů velkých šelem, které se navracejí do české krajiny. Připravovaný dokument má sloužit jako podklad pro financování optimálních preventivních opatření z veřejných prostředků k zabezpečení stád.

Ozdravování od infekční bovinní rinotracheitidy (IBR) bylo v České republice úspěšně dokončeno. V roce 2006, kdy ozdravování započalo, bylo pouze 19 % hospodářství uznáno jako IBR prostá hospodářství. V průběhu několikaletého ozdravování se postupně podařilo snižovat počet hospodářství s pozitivními zvířaty až k současnému stavu, kdy v ČR nejsou žádná hospodářství s pozitivními zvířaty. Nyní Česká republika čeká na oficiální uznání od Evropské komise jako IBR prosté země. Přesto IBR zůstává velmi živé téma a to nejenom kvůli udržení dobré nákazové situace v jednotlivých chovech, ale rovněž z pohledu výstavnictví.

V termínu 9. - 10. září 2020 se v hotelu Skalský dvůr uskuteční výroční členská schůze našeho svazu, které bude jako obvykle předcházet svazem pořádaný seminář. I letos jsme si pro vás připravili zajímavá témata, která jsou mezi chovateli masného skotu velmi aktuální. Dopolední prezentace se zaměří na veterinární oblast ve spojení s parazitózami skotu, odpolední blok přednášek bude věnován zejména faremnímu zpracování hovězího masa se zaměřením na realizaci bouráren od A do Z (projekty, legislativa, evidenční systémy včetně vážení apod.). Chybět nebude ani téma eliminace hrabošů očima odborníka na ornitologii.

Metoda testace SNP sloužící k ověřování původu a k budoucímu využití pro výpočty genomických plemenných hodnot funguje v České republice od podzimu roku 2018. Počínaje touto dobu si mohou chovatelé v laboratoři imunogenetiky ČMSCH, a.s. k vlastnímu ověření původu za příplatek 100 korun objednat i test bezrohosti. Nový způsob testování s sebou přinesl i rozšíření označování bezrohých jedinců. Jedincům, kteří jsou přes DNA otestováni jako heterozygotně bezrozí, nebo naopak rohatí, je za jméno a příslušnou písmennou zkratku přidána hvězdička – P* (heterozygotně bezrohý ověřený testem) nebo R* (otestovaný rohatý jedinec).

Průjmová onemocnění jsou v chovech masných plemen skotu hlavní příčinou zpomalení růstu a úhynu telat v prvním měsíci života. Jakmile jsou telata starší, jejich vnímavost na infekci se rychle snižuje. Nicméně telata postižená průjmem v raném věku jsou v průběhu dalšího odchovu náchylnější k respiračnímu onemocnění a nejsou ani vhodná k následnému chovu, neboť nevykazují potřebnou váhu. Výskytu průjmových onemocnění se systematicky věnuje a řeší je bohužel pouze menší část chovatelů, zbytek se tváří, že problém neexistuje. Přitom diagnostika ani samotná terapie není tak složitá. Následující článek popisuje, jak jim můžete na svém chovu předcházet a jak je otestovat.

Dne 1. července 2020 nabyly účinnosti nové podmínky tzv. nitrátové směrnice v České republice, které jsou legislativně ukotveny v nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu (změny přináší novela pod č. 277/2020 Sb.). Nově je upraveno vymezení zranitelných oblastí (ZOD) i nastavení pravidel hospodaření v těchto oblastech (5. akční program na období 2020–2024). Zranitelné oblasti, v nichž se nacházejí vody znečištěné dusičnany, zabírají 1,8 milionu hektarů, tedy více než polovinu využívané zemědělské půdy. Jejich vymezení i revize vychází z výsledků vývoje obsahů dusičnanů ve vodách. Od července bylo do zranitelných oblastí přidáno 60 katastrálních území a naopak 45 jich bylo vyřazeno. Jejich seznamy naleznete na www.nitrat.cz.

„Podvody hovězí mafie poškodily reputaci českým chovatelům skotu. Zkrachoval tak obchod s Kazachstánem.“ Tak zní celý název článku, který dnes vyšel v Hospodářských novinách a který se věnuje kauze vývozů skotu do Kazachstánu. Při nich skupiny firem prodávaly s pomocí falešné dokumentace do této asijské země užitková zvířata, která podvodně vydávaly za plemenný skot. Kazaši v reakci na tyto obchodní praktiky svůj trh pro český plemenný skot uzavřeli a zákaz trvá bohužel dodnes. Nejenom, že čeští chovatelé plemenného skotu přišli o velmi zajímavý trh, ale současně došlo k poškození vynikající reputace českého chovatelství v zahraničí. Odkaz na článek najdete níže.

V pátek odpoledne se v jihočeských Ústrašicích sešli chovatelé plemene belgické modrobílé, aby projednali úpravu šlechtitelského programu, dohodli se na koordinovaném nákupu inseminačních dávek a diskutovali o aktuální situaci v chovu tohoto plemene. Potřeba úpravy šlechtitelského programu vyvstala zejména poté, co byly do ČR dovezeny inseminační dávky červeně zbarveného býka New Red a kdy bez změny ŠP by toto zbarvení bylo považováno za nestandardní. Úprava ŠP se dále týká i bezrohosti, neboť některé belgické inseminační společnosti začínají pozvolna s bezrohou genetikou ve svých programech pracovat.