V letošním roce zemědělce potrápilo sucho. Mělo dopady na výnosy tržních plodin, ale hlavně na výnosy píce, což má za důsledek nedostatek krmiva. Právě tato problematika byla tématem další odborné diskuze TV Zemědělec. Pozvání přijal předseda Českého svazu chovatelů masného skotu Václav Jungwirth a spolu s ním do studia zavítal i tiskový mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha. Diskuzi moderovala Zuzana Fialová z vydavatelství Profi Press. Výňatek z ní byl otištěn v týdeníku Zemědělec 45/2018, nyní je k dispozici i video záznam vysílání.

Ochutnali jste někdy steak Bistecca alla Fiorentina? Pokud ne, tak vězte, že se jedná o opravdového "krále steaků", jenž je neodmyslitelnou součástí toskánské gastronomie. Steak ve tvaru písmene T, někdy též nazývaný florentinský biftek, se připravuje z masa z italského masného plemene chianina, které je nově chováno i v České republice (více o plemeni chianina zde). Bistecca alla Fiorentina jsou vlastně dva steaky v jednom s kostí uprostřed, kdy na jedné straně je steak z roštěnce a na druhé šťavnatý a jemný steak ze svíčkové.

Evropský parlament přijal ve čtvrtek 25. října 2018 plán na omezení používání antibiotik v chovech hospodářských zvířat. Resistence a snižující se účinnost antikrobik je totiž závažným problémem, jehož neřešení by mohlo mít dalekosáhlé důsledky nejenom v chovech hospodářských zvířat, ale především v humánní medicíně. Návrh počítá s tím, že veterinární léky nesmějí za žádných okolností sloužit ke zlepšení výkonu (užitkovosti) nebo kompenzování špatného prostředí a nevyhovujících podmínek chovu zvířat. Jakkoliv se toto může zdát samozřejmé, v praxi tomu tak vždy není.

Na konci října se počet plemen, pro která je náš svaz oprávněn vést plemennou knihu a pro která v souladu s plemenářským zákonem funguje jako uznané chovatelské sdružení zodpovědné za šlechtění, vyšplhal na 25. K stávající 23 plemenům nově přibyla dvě nová masná plemena, která se v České republice postupně zabydlují. Jedním z nich je italská chianina, druhým potom v Německu vytvořené plemeno uckermärker. Byť se u nich nedá očekávat že by početními stavy do budoucna byla konkurenty zavedeným plemenům, tak obě jistě mají dobrý potenciál, aby našla uplatnění i u dalších českých chovatelů.

Organizační zabezpečení nadcházející národní výstavy hospodářských zvířat, která se uskuteční v pozměněném termínu neděle až středa v době od 12. do 15. května 2019, bylo stěžejním tématem jednání výboru ČSCHMS. Na něm byl odsouhlasen program soutěžních přehlídek, stejně jako drobné změny v organizaci dopravy a návozu zvířat včetně ekonomických podmínek. Masný skot bude i pro příští ročník výstavy umístěn v pavilonu P společně s dojenými plemeny a komerčními vystavovateli, expozice ovcí a koz a taktéž prasat se přesune do haly ke koním.

Prodejům zástavového skotu se letos daří výrazně méně než v minulých letech; o důvodech jsme již několikráte psali. Pokud patříte mezi ty, kteří mají zpeněžování telat teprve před sebou a rádi byste znali aktuální ceny zástavu, možná vám pomůže naše aplikace MaSkot, kde údaje z cenových hlášení zadaných jednotlivými chovateli najdete. Z dat zaevidovaných v průběhu září a října vyplývá, že aktuálně se cena zástavových telat pohybuje v průměru 68 Kč/kg u býčků a 55 Kč/kg u jalovic. Mezi jednotlivými případy však existují značné cenové rozptyly.

Sjednotit podmínky pro uznávání šlechtitelských programů a organizací, které jsou oprávněny vést plemenné knihy, má novela plemenářského zákona. Sněmovna ji včera poslala do závěrečného kola schvalování, které se uskuteční zřejmě za dva týdny. Ministr zemědělství Miroslav Toman podpořil zpřesňující úpravy, které do novely doporučil zapracovat sněmovní zemědělský výbor. Jiné změny novely poslanci nenavrhli. Novela má do českého práva zavést unijní nařízení, které nabývá účinnosti letošního 1. listopadu.

Hlavním ekonomickým ukazatelem chovu krav BTPM je plodnost resp. čistá natalita, která za posledních 5 let vzrostla o 11 %. Na 100 krav se narodilo 90 telat, zde je patrná cílevědomá činnost chovatelů BTPM. Rentabilita produkce jatečného skotu je stále závislá na dotační saturaci. Každý další náklad dostává chovatele do nelehké finanční situace. Z tohoto důvodu stojí chovatel před otázkou, zda pro něj není výhodnější zvolit cestu prevence než řešit zdravotní problémy u zvířat. Respirační onemocnění skotu postihují všechny věkové kategorie. Pro každého chovatele to prakticky znamená vyšší náklady na léčbu (antibiotika, nesteroidní antiflogistika, službu veterinárního lékaře).

Dnes bylo na volebním jednání Klubu chovatelů plemene limousine zvoleno nové vedení tohoto klubu. Do čela klubu a jako zástupce do výboru svazu byl na následující čtyřleté období opětovně zvolen František Farka, který byl na post předsedy klubu jediným kandidátem. František Farka spolu se svými bratry hospodaří v okolí jihočeské obce Todně na Trhovosvinecku. Do Rady plemenné knihy LI pak byli zvoleni pánové Adolf Loos, Tomáš Martinek, Josef Papáček a Petr Šindler. Gratulujeme ke zvolení a přejeme mnoho úspěchů. Volební klub současně na svém jednání rozhodl, že se Klub LI v úzké spolupráci s ČSCHMS bude ucházet o pořádání světového kongresu limousine v roce 2024.

Teplé dny máme zdá se za sebou, a tak se chovatelé masného skotu, kteří využívají k zimnímu ustájení zimoviště, začínají pozvolna na toto období připravovat. Zimní období, kdy třeba zvířata krmit, nastýlat jim, hlídat porody atd., je finančně nejnákladnější částí chovatelského roku a rovněž nejrizikovější z hlediska veterinárních problémů. Statistiky totiž ukazují, že až 40 % úhynů mladého skotu v zimním období je způsobeno pneumonií, následované infekcí vyvolaných klostridiemi. Klíčem ke zdraví zvířat je rovnováha mezi úrovní imunity a infekčním tlakem.