Sněmovna podpořila v prvním čtení vládní novelu zákona o spotřebních daních, která umožní rozšířit vratku části spotřební daně, takzvanou zelenou naftu, i na živočišnou výrobu. Dosud se poskytovala jen zemědělcům v rostlinné výrobě. Vláda navrhovala, aby Sněmovna tento návrh schválila ve zrychleném režimu už v prvním čtení, ale opoziční kluby ODS a TOP 09 a Starostů to vetovaly. Předloha odolala návrhu na zamítnutí, který vznesli Miroslav Kalousek (TOP 09) i bývalý ministr zemědělství Petr Bendl (ODS).

Podnikatelé v živočišné výrobě a jejich ekonomická kondice jsou v posledních desetiletích zkoušeny mnoha vlivy. Ať už se jedná o onemocnění (například stále aktuální paratuberkuloza, BVD atd.), nebo labilní ceny komodit (pokles ceny mléka, masa) či o celkovou ekonomickou situaci jednotlivých provozů. Výsledkem těchto negativních projevů je dlouhodobé snižování počtu chovaných zvířat, které se projevilo především v chovech prasat, drůbeže ale také skotu.

Vláda na svém pondělním zasedání schválila novelu veterinárního zákona, která zajistí jednak větší ochranu zdraví osob a zvířat a současně sníží administrativní zátěž pro chovatele a zjednoduší praxi zemědělcům. Novela například počítá s tím, že si chovatelé budou moci doma porazit a zkonzumovat skot až do stáří 72 měsíců (nyní to je do 24 měsíců). Na jednom hospodářství ale bude možné porazit jen tři kusy ve věku mezi dvěma až šesti lety ročně. Zároveň se u domácí porážky zkrátí nahlašovací povinnost veterinářům z týdne na tři dny. Novela dále umožňuje provádění některých úkonů samotnými chovateli.

Koaliční rada jednomyslně podpořila návrh na další zvýšení vratky části spotřební daně pro zemědělce v živočišné výrobě a to až na 90 procent z původně zvažovaných čtyřiceti. Ještě letos by jim tak mohlo zůstat z této tzv. zelené nafty víc než 900 milionů korun. Vratka v této výši bude trvat po tři roky, po nich by se měla vrátit na hodnotu čtyřiceti procent, tedy na tolik, kolik platí u rostlinné výroby. Po jednání koalice to řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Sněmovna by měla již v úterý schvalovat vládní návrh, který rozšiřuje zelenou naftu i na živočišnou výrobu a rolníkům má přinést asi 385 milionů.

32.662 plemenic zapsaných v plemenných knihách (PK) a 21.620 krav v kontrole užitkovosti (KU) z toho 18.350 čistokrevných. To je aktuální bilance stavů v plemenných knihách a v kontrole užitkovosti ke konci června. Nejvíce chovů (185) a plemenic zapsaných v plemenné knize (10.100) má plemeno charolais, následuje aberdeen angus s 6.324 plemenicemi na 149 chovech a masný simentál s 141 chovy a 5.142 plemenicemi v PK. Bramborová příčka patří plemeni limousine, které chová 115 chovů a v souhrnu mají v PK registrovaných 3.931 plemenic. Rychle se zvyšuje i zájem o "nová" plemena jako aubrac, parthenaise či dexter. Detaily v přiložené tabulce.

Českomoravská společnost chovatelů a.s. vydala ve spolupráci s chovatelskými svazy skotu aktuální ročenku chovu skotu za rok 2015. Ta poskytuje ucelený přehled o vývoji chovu skotu v ČR v roce 2015. Jako tradičně obsahuje také kapitolu věnovanou kontrole užitkovosti masných plemen skotu. Publikace je ke stažení i v elektronické verzi na stránkách ČMSCH, a.s.. Starší vydání ročenek chovu skotu jsou ke stažení v archivu novinek ZDE.

I třetí letošní turnus výběrů plemenných býků je již minulostí. V něm bylo naskladněno celkem 304 býků a 236 z nich bylo vybráno do plemenitby. Nejvíce bylo naskladněno limousinských býků (76), ale v počtu vybraných býků "vyhrálo" plemeno charolais s 55 plemeníky zařazenými do plemenitby. Přestože kvalita býků nebyla vůbec špatná, prodejnost plemeníků na aukcích byla bohužel mnohem slabší nežli v předchozích dvou krocích. I tak ale byla lepší než ve stejném období v roce 2015. Detailní rozbor zveřejníme v nejbližších dnech.

Zatímco v České republice se v dalších diskuzích ohledně řízeného programu na eradikaci BVD zatím nepokročilo, tak v Anglii byl právě dnes spuštěn program tlumení této nákazy (Skotsko a Severní Irsko již takový program mají). Během 1000 dní, tedy až do 28. března 2019, bude fungovat na dobrovolné bázi, pak přejde v povinný. Tamní autority očekávají, že v první fázi se k němu dobrovolně přihlásí až 90 % chovatelů. Monitoring ukázal, že 52 % anglických farmářů má s BVD ve svém chovu problémy. Obdobné programy, ať v povinném či dobrovolném režimu, fungují i v jiných evropských zemích. Severské státy (Dánsko, Švédsko, Finsko, Norsko) jsou již BVD prosté.

Na problémy s dodržením maximální intenzity chovu pasených zvířat jsme již opakovaně upozorňovali. Bohužel toto ale není jediný problém, který se v žádostech o dotace objevuje. Na základě zkušeností s administrací environmentálních opatření PRV v roce 2015 proto Ministerstvo zemědělství zveřejnilo doplňující vysvětlení k nejčastějším problematickým okruhům u environmentálních opatření PRV jako jsou podmínky týkající se minimální zemědělské činnosti, intenzity chovu hospodářských zvířat, ponechávání nepokosených ploch či ekologického zemědělství. Materiál najdete ke stažení v odkazu.

V prvním letošním čísle našeho zpravodaje jsme informovali o možnostech využívání mořských řas k výživě skotu. Jednou z průkopnických firem, která již komerčně dodává produkty s obsahem řas na trh, je irská společnost OceanFeed. Ta má ve svém portfoliu několik krmných doplňků na bázi mořských řas určených pro většinu druhů hospodářských zvířat, ale i domácích mazlíčků jako jsou například psi. Použité řasy pochází pobřeží Atlantského oceánu a do krmných doplňků byly vybrány podle úrovně probiotických látek majících pozitivní vliv na trávení, střevní mikroflóru a také plodnost.