Zdraví

Státní veterinární správa ČR zveřejnila Metodiku kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace pro rok 2020. Vzhledem k tomu, že dochází k dílčím úpravám, které se v některých bodech týkají i chovatelů masného skotu, dovolujeme upozornit na nejvýznamnější změny, které materiál přináší. Pokud jde o skot, tak zde dochází ke změně režimu u vyšetření plemenných býků pro přirozenou plemenitbu na Campylobacter foetus ssp. veneralis (pod kódem EpA900). Vyšetření se bude provádět pouze před prvním zařazením do přirozené plemenitby zároveň s vyšetřením na Trichomonas foetus (podle nově zařazeného kódu EpA910). Kompletní metodika přílohou.

Odborníci z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně a Státní veterinární ústav v Jihlavě spolu s Českým svazem chovatelů masného skotu iniciovali vznik projektu týkající se monitoringu původců helmintóz v chovech masného skotu a analýzy anthelmintické rezistence a genetické diverzity. Cílem pětiletého projektu, který je financován v rámci aplikovaného výzkumu MZe ČR, je zvýšit povědomí o parazitózách skotu a rozšířit plošně diagnostiku parazitóz, jelikož ucelená data o výskytu parazitóz u skotu v ČR jsou absolutně nedostačující. V neposlední řadě je nezbytné zmapovat situaci anthelmintických rezistencí u masného skotu na území ČR.

Ozdravování od infekční bovinní rinotracheitidy (IBR) bylo v České republice po třinácti letech úspěšně dokončeno. V roce 2006, kdy ozdravování započalo, bylo pouze 19 % hospodářství uznáno jako IBR prostá hospodářství. V průběhu několikaletého ozdravování se postupně podařilo snižovat počet hospodářství s pozitivními zvířaty až k současnému stavu, kdy na konci září 2019 již v ČR nejsou žádná hospodářství s pozitivními zvířaty. Zároveň s tím se postupně zvyšuje počet hospodářství ozdravených od IBR; v současné době zbývají pouze 4 chovatelské subjekty, které dokončují ozdravování od IBR na celkem 9 hospodářstvích.

Státní veterinární správa informuje o podmínkách dodávání samic hospodářských zvířat na jatka do zahraničí, které mohou být v případě březích samic v různých evropských zemích částečně odlišné. Plánujete-li podobný prodej, je vhodné tyto podmínky znát. V České republice podle veterinárního zákona (§ 21 odst. 14) platí, že na jatka nesmí být dodávány zdravé březí plemenice s tím, že zodpovědnost za plnění tohoto požadavku legislativy nese chovatel. Při certifikaci zásilek plemenic hospodářských zvířat na jatka do zahraničí je nutné zohlednit požadavky národní legislativy států, které jsou místem určení zvířat.

Chov masného skotu představuje významnou alternativu chovu a hospodaření zejména v marginálních oblastech ČR. Přináší s sebou nejen v dnešní době tak často skloňovanou harmonickou vazbu na životní prostředí a přirozenou péči o krajinu, ale i vhodné využití pastevních porostů ve výše položených oblastech. Rozšiřující se pastevní odchov skotu ale současně vytváří příznivé podmínky pro rozvoj parazitóz, které jsou u nás navíc umocněny vhodnými klimatickými a geografickými aspekty. Dalším problémem může být i vzájemný přenos a sdílení parazitů mezi jednotlivými druhy přežvýkavců (skot, kozy, ovce) a volně žijící spárkatou zvěří.

Vynikající zdravotní stav zvířat je pro každého plemenařícího chovatele základní podmínkou úspěšnosti při obchodování. Při únicích skotu na vaše pozemky z cizích chovů, u kterých není přesně známa nákazová situace, může velmi rychle dojít k ohrožení léta budovaného statutu bez výskytu nemocí jako je IBR, BVD, paratuberkulóza a další. Jak situaci řešit, když sousední chovatel nespolupracuje a odmítá situaci řešit? O tom jsme vedli jednání s vrcholnými představiteli Státní veterinární správy (SVS), která na základě toho vytvořila pokyn adresovaný Krajským veterinárním správám (KVS), jak v těchto případech postupovat.

V právě probíhající připouštěcí inseminační sezóně nebude od věci připomenout chovatelům několik důležitých zásad biologické bezpečnosti ve vztahu k eliminaci rizika zavlečení nákaz do chovu prostřednictvím spermatu. Inseminační dávky skotu totiž mohou být za určitých okolností zdrojem bakteriálních a virových nákaz, které mohou zapříčinit zhoršení nákazové i ekonomické situace v chovu. Je nezbytné pořizovat inseminační dávky pouze z prověřených chovů, od prověřených dárců ze schválených zařízení (inseminačních stanic). Reinfekce IBR v několika chovech jsou jasným signálem, že se zásady biologické sekurity nevyplácí podceňovat.

Katarální horečka ovcí, známá též pod anglickým názvem bluetongue, dál postupuje Evropou. Již několik let se drží ve Francii (sérotypy 4 a 8), před několika měsíci se sérotyp 8 dostal do Německa a před pár dny první případy téhož sérotypu ohlásily i belgické veterinární orgány. Pro nás však je pochopitelně větším rizikem blízkost bluetongue v sousedním Německu. Nejenom z hlediska nebezpečí zavlečení nákazy k nám, ale už i jen přiblížení onemocnění k hranicím České republiky by znamenalo vyhlášení ochranného pásma, které by díky poloměru 150 km zasahovalo až na naše území. Hrozba je o to nepříznivější, že je před námi národní výstava.

Do projektu "Monitoring původců helmintóz v chovech masného skotu a analýza anthelmintické rezistence a genetické diverzity", který byl pro přihlašování chovatelů otevřen v polovině ledna (detaily zde), se do dnešních dnů zapojilo bezmála 100 chovatelů. Nyní je vše připraveno k faktickému rozjedu - metodické návody pro odběry jsou finalizovány, materiál do laboratoří je nakoupen, vzorkovací sety potřebné k odběru vzorků jsou připraveny a chovatelům budou rozeslány nejpozději do půlky března. Další podrobnosti najdete v následujícím článku.

Terénní průzkum suplementace jódu ve stádech masného skotu provedený v roce 2018 na několika skotských farmách ukázal, že nadlimitní podávání jódu kravám před otelením může negativně ovlivnit schopnost telat absorbovat kolostrum po porodu. Výsledky studie ukázaly, že u farem, kde byla u krav hladina jódu nejvyšší, byl zaznamenán u telat těchto matek nejhorší příjem mleziva, zatímco tam, kde byla u krav hladina jódu nejnižší, nebyly u telat zaznamenány žádné poruchy pasivního přenosu kolostrálních protilátek.