Zdraví

Ve francouzském departmentu Allier se poprvé od roku 2012 objevila zvířata nakažená katarální horečkou ovcí typu 8. Podle francouzského ministerstva zemědělství bylo nakaženo 27 kusů skotu a 6 ovcí. Kromě těchto zvířat existuje podezření na nákazu v dalších čtrnácti případech. V souladu s příslušnou legislativou byla vyhlášena ochranná pásma, došlo k omezení přesunů přežvýkavců a od příštího týdne bude v této francouzské oblasti s největší pravděpodobností zahájena vakcinace. V České republice byl poslední výskyt bluetongue zaznamenán v září 2009 a od 29.4.2013 je celé území ČR prohlášeno za prosté této nákazy.

V České republice se stále vyskytují stáje, v nichž nebyly odstraněny staré nátěry obsahující karcinogenní polychlorované bifenyly (PCB). Přestože chovatelská veřejnost byla o tomto problému v minulosti opakovaně informována, Státní veterinární správa (SVS) se dosud stále setkává s případy, kdy farmáři potenciální problém neřeší a staré nátěry neodstraňují. V současné době z tohoto důvodu trvají mimořádná veterinární opatření na šesti farmách – z toho čtyři v Ústeckém, jedna v Libereckém a jedna ve Středočeském kraji.

V prosinci příštího roku definitivně skončí národní ozdravovací program od IBR. Do té doby zbývá dořešit 3.331 hospodářství (cca 17 %), v nichž dosud ozdravování nebylo dokončeno. Z celkem 19.383 hospodářství aktivně chovajících skot, bylo ozdravování ukončeno v 16.052 hospodářstvích, která byla převedena do úředně prostých. U většiny z výše uvedených 3.331 hospodářství, je dokončení spíše administrativní záležitostí. Dokončení národního ozdravovacího programu v ČR nejvíce limitují hospodářství, v nichž je dosud chován infikovaný skot, kterých k 30.12.2014 bylo ještě 81!

Rakouská agentura pro zdraví a bezpečnost potravin (AGES) minulý týden oficiálně potvrdila výskyt IBR v Rakousku. Celkem 118 pozitivních zvířat pocházelo ze 20 chovů zejména z oblasti Tyrolska, Vorarlbersku a Dolního a Horního Rakouska. Infekce byla následně zavlečena také do Bavorska na 30 farem, do Švýcarska a severní Itálie, tedy do zemí které jsou Evropskou komisí uznány jako prosté IBR. Infekce IBR zjištěna v Tyrolsku již 20. února 2015 u zvířat určených k exportu do Alžírska.

Národní ozdravovací program (NOP) od IBR spěje do finále. A i když se počet hospodářství na kterých se vyskytují pozitivní kusy od doby zahájení NOP výrazně snížil, neznamená to rozhodně, že riziko opětovného zavlečení této nákazy do stád je nulové. Naopak, o to více je důležité dodržovat všechna pravidla biosekurity tak, aby nová ohniska nevznikala a podařilo se ozdravování celorepublikově brzy dotáhnout do úspěšného konce. K připomenutí hlavních zásad ochrany chovů před znovuzavlečením IBR má sloužit informační leták, která připravila SVS a který najdete v příloze.

Strašák v podobě BSE téměř odezněl, přesto se tu a tam objeví nový případ tohoto onemocnění. V Evropě byly v loňském roce nové výskyty BSE potvrzeny v Německu, Rumunsku, Portugalsku a Španělsku, letos nové případy přiznali také úřady v Kanadě v provincii Alberta a Norsku (tzv. H-typ). V případě Kanady se jedná o první případ tohoto onemocnění od roku 2011. V České republice byl poslední výskyt BSE zaznamenám v roce 2009.

Evropská unie a FAO vystupňovaly úsilí s cílem pomoci připravit se na případné propuknutí slintavky a kulhavky v zemích na balkánském poloostrově, kde byl potvrzen výskyt tohoto vysoce nakažlivého onemocnění. I když toto virové onemocnění není nebezpečné pro lidské zdraví, způsobuje vážné ztráty a je hlavní překážkou pro mezinárodní obchod, včetně turistického ruchu. Vypuknutí slintavky ve Velké Británii v roce 2001 stálo tamní úřady odhadem 16 miliard dolarů a mělo za následek 10 milionů utracených ovcí a skotu.

V březnu 2015 by se na trh dostat měl nový typ vakcíny proti BVD, která chrání proti oběma typům tohoto onemocnění. Vakcína byla vyvinuta farmaceutickou společností Boehringer Ingelheim a byla nedávno schválena Evropským úřadem EMA. Vakcína s názvem Bovela je první vakcína v Evropské unii, která obsahuje oba genotypy BVD viru, tedy BVD 1 a BVD 2. Vakcína podle výrobce snižuje projevy klinických symptomů BVD a zabraňuje tvorbě trvale infikovaných zvířat (vironosičů). Rozhodnutí, zda ozdravovat chov od BVD s pomocí vakcinací či bez (tedy vyřazováním vironosičů - perzistentně infikovaných zvířat) však záleží vždy na konkrétních podmínkách chovu. Dva zcela odlišné názory odborníků právě na způsob ozdravování si můžete přečíst v odkazu níže.

Ministerstvo zemědělství zveřejnilo metodiku kontroly zdraví zvířat a vakcinace pro rok 2015. Ta obsahuje povinné preventivní a diagnostické úkony k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, jakož i k jejich zdolávání, které se provádějí v příslušném kalendářním roce a to včetně lhůt k jejich provedení. Metodika současně určuje, které z nich a v jakém rozsahu se hradí z prostředků státního rozpočtu. Metodiku pro rok 2015 najdete v odkazu níže.

Trápí váš chov průjmové nebo respiratorní onemocnění? Chcete předejít ztrátám telat v důsledku prodělaného onemocnění? Společně s firmou MSD Animal Health nabízíme bezplatnou spolupráci při řešení průjmových a respiratorních onemocnění na vaší farmě. Jedná se především o provedení faremního auditu veterinárním konzultantem, včetně provedení nutných vyšetření (hrazených MSD AH) s vyhotovením závěrečné zprávy s návrhem řešení. Zaujala vás tato nabídka? Pokud ano, tak v příloze najdete kontakty na koho se můžete obrátit.