Zdraví

Již během několika následujících týdnů by ve Velké Británii měla být k dispozici vakcína proti Schmallenbergskému viru, kterou vyvinula společnost MSD Animal Health. Schmallenbergský virus byl poprvé objeven v Německu na konci roku 2011 a poté se velmi rychle rozšířil po velké části Evropy. Británie byla zasažena obzvlášť tvrdě v roce 2012 - do března 2013 bylo 1753 hlášených případů. Vzhledem k tomu, bude Velká Británie první zemí, která bude mít přístup k vakcíně. Během několika následujících měsíců by pak měla být vakcína k dispozici i v dalších evropských zemích.

Státní veterinární správa ČR se rozhodla uveřejnit na svých webových stránkách údaje o počtech dovezených a vyvezených zvířat z/do jednotlivých zemí. Jsou zde uvedena data ze systému TRACES v podobě nápočtových tabulek, které budou každý měsíc aktualizovány. Informace najdete na www.svscr.cz v sekci "Obchodování s veterinárním zbožím" (v levé části) v záložce "Přehled o počtu dovezených a vyvezených zvířat" či v odkazu níže.

Britští vědci z Pirbrightova institutu vyvinuli nový typ vakcíny proti slintavce a kulhavce. Zásadním průlomem je to, že k výrobě nové vakcíny není zapotřebí živý virus, který je extrémně nakažlivý. Na rozdíl od standardních vakcín, je nový produkt vyrobený ze syntetických bílkovin, které neobsahují infekční virový genom, což je mnohem bezpečnější a snadnější pro výrobu. Vědci doufají, že nová vakcína bude na trhu běžně dostupná nejpozději do sedmi let.

K 1. lednu 2013 uplynulo v České republice sedm roků od zahájení Národního ozdravovacího programu od IBR (NOP). Za tuto dobu vzrostl počet hospodářství, v nichž byla eliminována infekce původcem IBR, na 69,75%. K 1.1. zbývá v ČR již jen 411 hospodářství, v nichž je chován infikovaný skot a která jsou rozhodující pro dokončení NOP. Z pohledu počtu hospodářství, v nichž byla eliminována nákaza (prostá a ozdravená), jsou nejdále kraje Vysočina 87,46%, Karlovarský kraj 87,40% a Plzeňský kraj 87,16%. Kompletní rozbor stavu NOP IBR k 31.12.2012 najdete v přiloženém souboru.

Objevy vědců z University v Glasgow nastínily směr, který by mohl vést k vývoji očkovací látky proti Scmallenbergskému viru a pomoci tak v boji proti tomuto onemocnění. Skotští vědci pracovali s plně syntetickým virem, který však má stejné vlastnosti jako přírodní vir. Pomocí tohoto syntetického viru výzkumníci zjistili gen, který je zapojen do ochrany proti tomuto viru.

Od ledna letošního roku platí nový, výrazně přísnější, limit pro obsah polychlorovaných bifenylů (PCB) v mase, mléce a mléčných výrobcích a vejcích. V důsledku snížení tohoto limitu může v ojedinělých případech dojít k překročení nadlimitní kontaminace PCB v tkáních zvířat a v jejich produktech. PCB jsou látky škodlivé pro zdraví lidí i zvířat s vysokou schopností kumulovat se v tukové tkáni a dlouhodobě setrvávat v prostředí. Zvláště velkokapacitní kravíny s kovovými konstrukcemi, s řadou silážních jam, senážních věží a jiných konstrukcí byly bohatě natřeny barvami s obsahem PCB.

Před nedávnem byl potvrzen výskyt Schmallenbergského viru ve Švédsku a ve Finsku, nyní se nově se objevil první případ také na jihu Irska. Irské ministerstvo zemědělství od letošního února provádí detailní monitoring výskytu viru na celém území Irska, a vzhledem k tomu, jak rychle se vir šíří Evropou, informace o výskytu viru příliš nikoho nepřekvapila.

V krevních vzorcích odebraných u skotu ve Švédsku a Finsku byly nalezeny protilátky proti Schmallenbergskému viru. Ve Švédsku se jednalo u celkem tři kusy, ve Finsku pak šlo o dvě pozitivní zvířata. Žádné z pozitivních zvířat nebylo dovezeno a ani u jednoho z nich se neprojevily žádné příznaky onemocnění, které tento vir způsobuje. Seznam zemí, které v souvislosti s výskytem Schmallenbergského viru v EU uplatňují určitá omezení při dovozech, najdete v odkazu níže (text v AJ).

Většina vlámských stád skotu byla v roce 2011 v kontaktu s Schmallenbergským virem. Ukázaly to výsledky rozborů krve, které byly na celkem 247 farmách odebrány. Celkem bylo odebráno a následně zanalyzováno 6036 vzorků krve. Výsledky ukázaly, že 84 % zvířat mělo v těle vytvořeny protilátky přičemž na každé farem bylo vždy minimálně jedno zvíře s protilátkami. Ve čtyřech z pěti chovů má 80 procent zvířat vytvořeny protilátky. Na základě této studie došla tamní veterinární správa k závěrům, že riziko klinických příznaků (horečka, průjem) ve zbytku roku 2012 a v roce 2013 bude minimální, neboť se předpokládá, že zvířata s protilátkami budou chráněna proti následné infekci.

Upozorňujeme chovatele, že pokud z důvodu vyššího počtu zbývajících sérologicky pozitivních plemenic bude nezbytné tyto připustit (inseminovat) i po termínu 30. 9. 2012 (resp. pokračovat v ozdravování i po termínu 31. 12. 2012), musí chovatel předat ve třetím čtvrtletí 2012 místně příslušné KVS žádost (formulář) o prodloužení termínu pro dokončení ozdravování - ke stažení zde (soubor doc). KVS žádost posoudí a pokud ji shledá jako odůvodněnou, postoupí ji se svým stanoviskem k rozhodnutí ÚVS. Posoudí-li žádost jako neodůvodněnou, vrátí ji chovateli a bude s ním jednat o dalším postupu.