Zdraví

V chovu krav bez tržní produkce mléka v okrese Stendal v Sasku-Anhaltsku byl nalezen antrax. Informace od německé Friedrich Loeffler Institute v Jeně to potvrzují. Zatím celkem sedm zvířat zemřelo na infekci, dotčené stádo je pod veterinárním dohledem. Původ antraxu v postiženém stádě je stále nejasný. Vzhledem k tomu, že spóry bakterií antraxu mohou v půdě přežívat až desetiletí, zkoumá se nyní, zda na pozemku nebyla pohřbívána mrtvá zvířata. Doposud poslední případ antraxu v Německu byl zaznamenán v roce 2009 v Bavorsku.

Společnost Merck před několika dny oznámila, že úspěšně vyvinula vakcínu proti Schmallenbergskému viru. Ihned po objevení prvních případů na konci roku 2011, Merck Animal Health zahájila nouzový program vývoje. Ve velmi krátké době výzkumu vyvinuli vakcínu, u které bylo prokázáno, že očkovaná zvířata jsou chráněna proti nákaze Schmallenbergským virem. Výsledky několika studií byly prezentovány na sympoziu, které se konalo v půli června v Brightonu ve Velké Británii. Po oficiálním schválení se očekává, že vakcína bude na trhu dostupná nejpozději na konci tohoto roku.

I přesto, že ve Walesu se dosud Schmallenbergský virus neobjevil, tamní tým vědců pracuje na metodě eliminace počtu pakomárů, kteří jsou, stejně jako v případě bluetongue, zodpovědní za přenos tohoto viru. Vědci zkoumají nové přírodní způsoby s využitím houby Metarhizium anisopliae, která by mohla být klíčem ke kontrole migrace populace pakomárů. Výzkumný tým zjistil, že houba může úspěšně zabíjet larvy pakomárů druhu Culicoides nubeculosus a že kmen houby má potenciál i k hubení dospělých pakomárů. Laboratorní pokusy v některých případech ukázaly až stoprocentní úspěšnost.

Od loňského listopadu se západní Evropu šíří nové onemocnění přežvýkavců způsobeném tzv. Schmallenbergským virem. K dnešnímu dni se vir objevil již na téměř 2500 farmách napříč téměř celou západní Evropou. I přesto, že o něm zřejmě slyšel či četl již každý chovatel (např. i prostřednictvím našeho webu), přinášíme souhrnné informace mapující současný stav a rovněž i výhled a prognózy spojené s jeho šířením a eliminací.

Celkem 350 nizozemských chovatelů a veterinárních lékařů, kteří přišli do styku s Schmallenbergským virem, se dobrovolně rozhodlo darovat krev pro účely otestování na přítomnost protilátek proti tomuto viru. Nizozemí je tak zatím jedinou zemí, která chce tímto krokem definitivně potvrdit, že virus není přenosný na člověka. Výsledky se by měly být zveřejněny na konci dubna. K 26.4. byla přítomnost viru zjištěna na 2650 farmách v celé západní Evropě, přičemž nejvíce případů se vyskytlo v Německu (1061).

MEVET spol. s r.o. si Vás dovoluje pozvat na odborné setkání s názvem Parazitózy skotu 2012. V průběhu semináře bude zmiňována epizootologická situace parazitóz skotu v ČR, základní diagnostické možnosti a také úplně nová problematika, a to parazitózy mléčného skotu, zejména potom infestace parazitem O.ostertagi a možnosti řešení. Detaily najdete v příloze.

Schmallenbergský virus se nadále šíří Evropou. Po případu zjištěném v pátek 17. února v Itálii se k zemím s pozitivním výskytem přidalo také Lucembursko. Nicméně v prohlášení vydaném Evropskou komisí se uvádí, že na základě znalostí, které v současné době jsou k dispozici, lze kontaktovat, že vliv viru na zdraví zvířat je mnohem menší než v případě katarální horečky ovcí. Zároveň se uvádí, že s ohledem na omezený dopad onemocnění na zdraví zvířat jsou případná obchodní omezení nepřiměřená a vědecky neopodstatněná.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin EFSA ve své zprávě uvádí, že na základě dostupných informací je velmi reálné rychlé šíření Schmallenbergviru. Pro odhad do jaké míry se virus bude dále šířit Evropou, EFSA použila model, který byl vyvinut po vzoru katarální horečky ovcí, neboť se předpokládá, že oba viry se šíří podobným způsobem. Scénáře ukazují na další šíření Schmallenbergvirus v nadcházejících měsících.

Poté, co se na sklonku loňského roku v německém městečku Schmallenberg poprvé objevil nový vir, rychle roste počet zemí, kam se onemocnění způsobené tímto virem rozšířilo. Po Německu se vir objevil v Holandsku a Belgii, před několika dny byl pak nalezen na území Spojeného království a nyní nově i ve Francii v oblasti Lorraine. Příznaky akutní infekce, kterou přenáší pakomáři jsou horečka, ztráta chuti k žrádlu, pokles produkce u dojnic, potraty a průjem. Infekce březích zvířat může mít za následek narození deformovaných mláďat. Na lidský organismus se vir s největší pravděpodobností nepřenáší.

V Nizozemí, Německu a Belgii se koncem minulého roku objevilo nové onemocnění skotu a ovcí. Onemocnění vyvolávající potraty, deformity plodů či narozených mláďat způsobuje virus, jehož genetická výbava je z velké části podobná s tzv. akabane a shamonda viry. Virus byl pojmenován jako "schmallenberský virus", podle německého města, kde se v listopadu loňského roku poprvé objevil.