Zajímavosti

Světové ceny hovězího masa v posledním měsíci vystřelily nahoru. Nárůst cen je patrný s výjimkou Austrálie u všech celosvětově významných producentů hovězího. Hlavním důvodem je snížená produkce. Ukazují to nejrůznější reporty, včetně zprávy od Rabobank. Tato zpráva zdůrazňuje zmenšující se populaci hospodářských zvířat ve čtyřech největších zemích produkujících hovězí maso, což povede ke globálnímu snížení nabídky hovězího masa. Brazílie (-5 %) a Spojené státy (-3 %) zaznamenají pravděpodobně největší pokles produkce hovězího masa v roce 2025. Pokles se očekává také v Číně, Evropě a na Novém Zélandu. Nárůst se očekává pouze v Austrálii.

Britské obchody začínají nabízet původně japonské hovězí maso wagyu, které se využívá na přípravu proslulých steaků. V restauraci může jediná porce této speciality vyjít na tisíce, v obchodě se ale dá pořídit už za v přepočtu 150 korun. Wagyu ze supermarketu totiž s Japonskem nemá moc společného. Celý týden zabere, než se kus labužníky tolik ceněného wagyu dostane z Japonska na pult luxusního obchodního domu Harrods v Londýně. Zákazníci zde za jeden steak zaplatí přibližně 260 liber, v přepočtu skoro osm tisíc korun. Cenu masa tlačí nahoru nejen chuťový zážitek, ale i dlouhá cesta, kterou musí maso z Japonska urazit.

Družstvo pro kontrolu užitkovosti v ČR vydalo novou jedinečnou knihu Krávy, jak je možná (ne)znáte. Na 207 stranách najdete celkem 268 nádherných fotografií z oblasti chovu skotu, které tvoří páteř celé publikace. Fotky jsou doprovázeny texty se zajímavostmi ze života krav. Patronem knihy je Karel Roden, chovatel plemene dexter. Kniha má čtvercový formát 28,5 x 28,5 cm, její cena činí 460 Kč + poštovné. Zájemci si ji mohou objednávat na emailu jana.brana@cmsch.cz či telefonu 733 797 597. Knihou si můžete virtuálně prolistovat s využitím přiloženého videa.

Jak jsme psali minulý týden, ambicí vrcholných představitelů EU zřejmě bude uzavřít obchodní dohodu o volném obchodu mezi Evropskou unií a čtyřmi jihoamerickými státy Argentinou, Uruguayí, Paraguayí a Brazílií, sdruženými v uskupení Mercosur na nadcházejícím summitu G20 v Rio de Janeiru 18. a 19. listopadu 2024. Proč je vlastně tato dohoda trnem v oku v podstatě všem nevládním zemědělským organizacím napříč celou Evropou? A proč vadí i nám? Základní zjednodušená odpověď je, že Evropa otevírá dveře levnějšímu a méně udržitelnému dováženému masu. Pod touto obecnou větou se skrývá cela řada důvodů, proč je dohoda z pohledu zemědělců vážným strašákem.

Podle dostupných informací se zdá, že jednání o volném obchodu mezi Evropskou unií a čtyřmi jihoamerickými státy Argentinou, Uruguayí, Paraguayí a Brazílií, sdruženými v organizaci Mercosur, spějí do svého finále. Evropská komise chce zřejmě uzavřít dohodu s Mercosurem na nadcházejícím summitu G20 v Rio de Janeiru 18. a 19. listopadu 2024. Tím by vznikla největší zóna volného obchodu na světě. Proti dohodě dlouhodobě vystupují evropské zemědělské organizace mající obavy zejména z levného dovozu potravin. Proti přijetí dohody se dlouhodobě vymezuje i náš svaz. Dohoda stanoví vyšší dovoz masa a cukru do EU, mimo jiné výměnou za vývoz automobilů.

Státní zemědělský intervenční fond a jeho regionální pracoviště (OPŽL) jsou k dispozici a připravena pomoci zemědělcům, které poškodily povodně. Ať už se jedná o pomoc s podáním formuláře k Ohlášení vyšší moci nebo informace o pozastavených kontrolách. Kontakty na jednotlivá regionální pracoviště SZIF najdete na této stránce. Další podrobnosti jsou uvedené v tiskové zprávě Státního zemědělského intervenčního fondu.

Evropská unie se blíží obchodní dohodě s pěti jihoamerickými zeměmi ze skupiny Mercosur. Uzavřena by mohla být do konce tohoto roku. Obě strany pokročily v řešení několika sporných otázek, napsal list Financial Times (FT). Proti dohodě se staví evropští farmáři, kteří se obávají levnější konkurence, či francouzský prezident Emmanuel Macron. Náš svaz přijetí dohody v minulosti rovněž opakovaně kritizoval. Představitelé EU a skupiny Mercosur, kterou tvoří Brazílie, Argentina, Uruguay, Paraguay a Bolívie, sdělili FT, že k dohodě, jež se připravuje dvě desetiletí, dostali nový impuls, a to navzdory francouzským námitkám.

Dánsko je první zemí na světě, která pro tamní zemědělce zavede uhlíkovou daň. Předstihlo tak Nový Zéland, kde od tohoto úmyslu na poslední chvíli upustili. Dánští farmáři budou muset od roku 2030 platit 120 dánských korun (16 eur) za tunu ekvivalentu CO₂, v roce 2035 daň vzroste na 300 dánských korun (40 eur). Zavedení daně vyvolává mezi farmáři určitý rozruch, někteří v ní však sami vidí příležitost. Jedním z nich je například Emiel Broeders (32 let) z Rødekro, který dojí 1500 krav. Vnímá, že udržitelnost je podle něj jedinou cestou vpřed a že tímto směrem se musí ubírat celý agropotravinářský řetězec – od farmářů, přes průmysl až po banky a supermarkety.

Sílící tlak na státy jižní Ameriky, aby zamezily dalšímu odlesňování amazonskeho pralesa, vede k tomu, že od roku 2025 nebudou moci firmy sídlící v Evropské unii nakupovat maso pocházející z oblastí vzniklých odlesňováním. Podobnou politiku, i když zatím bez jasného termínu, plánuje zavést také Čína, jeden z hlavních odběratelů brazilského hovězího masa. Brazilská vláda z těchto důvodů plánuje do roku 2030 zavést povinnou evidenci s individuální identifikací zvířat a dohledatelností jejich původu.

Podle zprávy OECD-FAO Agricultural Outlook 2024-2033 se do roku 2033 celosvětová spotřeba hovězího zvýší o 11 procent, přičemž celosvětová produkce masa vzroste do tohoto data jen o 1,1 procenta. Zpráva rovněž analyzuje dopad produkce masa na klima. Zatímco v Evropě se emise skleníkových plynů ve spojení s výrobou masa budou díky národním nízkouhlíkovým iniciativám, vyšší produkci masa na zvíře, vyšší produktivitě práce a odklonem spotřeby směrem k drůbežímu masu odhadem o 6 % snižovat, v Severní Americe, Latinské Americe, Asii a Africe emise skleníkových plynů z produkce masa půjdou nahoru. Nejvyšší nárůst bude v Africe, a to 15 procent do roku 2033.