Zdraví

Státní veterinární správa situaci kolem výskytu slintavky a kulhavky v Německu, která byla v pátek 10. ledna 2025 potvrzena na bůvolí farmě nedaleko od Berlína, důkladně monitoruje, zatím však nebude i přes relativní blízkost ohniska přijímat žádná konkrétní opatření. Hlavním důvodem je to, že z této spolkové země dle vyjádření ředitele SVS MVDr. Semeráda do České republiky v posledním období nebyla importována žádná k nákaze vnímavá zvířata. Veterináři nechtějí proto mezi chovateli ani obchodními partnery vyvolávat zbytečnou paniku, obezřetnost je však vzhledem k extrémní nakažlivosti zcela na místě.

V souvislosti s potvrzeným výskytem slintavky a kulhavky (SLAK) v německém městě Hönow, těsně za hranicemi Berlína, přikládáme několik důležitých informací od Státní veterinární správy týkající se této zvláště nebezpečné nákazy. Jedná se o vysoce kontagiózní virové onemocnění sudokopytníků (skot, ovce, kozy, prasata, buvoli, volně žijící zvířata). K onemocnění nejsou vnímaví koně, osli, masožravci a ptáci. Přenos onemocnění může být jak přímou cestou mezi zvířaty (inhalační cesta, orální cesta), tak nepřímou cestou - mechanický přenos (obuv, oblečení, dopravní prostředky), vítr, živočišné produkty (maso, mléko, kůže, vlna), krmivo. Nejedná se o zoonózu – tedy nákaza není přenosná na člověka.

Na farmě vodních buvolů v německé spolkové zemi Braniborsko propukla vysoce nakažlivá slintavka a kulhavka. Společnost sídlí ve městě Hönow, těsně za hranicemi Berlína. Informuje o tom německý list Bild na svém webu. Podle deníku na farmě uhynuli tři buvoli. Výzkum Institutu Friedicha Loefflera dnes ráno podle odpovědných úřadů potvrdil podezření, že zvířata byla nakažena virem slintavky a kulhavky. Byla přijata opatření, která mají zabránit šíření viru. Všech jedenáct zbývajících vodních buvolů bylo utraceno. Jak se buvoli nakazili, se zatím neví a je to předmětem vyšetřování. Vzdálenost ohniska od hranice ČR je cca 176 km.

V termínu 27. až 30. dubna 2025 se v Brně uskuteční další ročník národní výstavy hospodářských zvířat. Mezi chovateli v souvislosti s touto akcí a očekávaným výskytem nové vlny katarální horečky ovcí (KHO) panovala nejistota, jak to bude z pohledu přemisťování zvířat na výstavu ve vztahu k této nákaze. Tu nyní odbouraly veterinární podmínky pro konání svodů skotu pro rok 2025, které vydala a zveřejnila Státní veterinární správa. Z nich plyne, že i když by v době konání výstavy už neplatilo období sezónně prosté KHO (dočasné období bez aktivity vektora), tak bude stačit zvířata před přemístěním na výstavu ošetřit insekticidy nebo repelenty.

Státní veterinární správa (SVS) společně s ministerstvem zemědělství zveřejnila Metodiku kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace (MKZ). Jeden ze zásadních koncepčních dokumentů pro státní veterinární dozor a důležitý dokument pro chovatele hospodářských zvířat či myslivce každoročně navrhuje rozsah povinných preventivních a diagnostických úkonů, které mají předcházet vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka. Dokument zohledňuje vývoj nákazové situace. Pro příští rok přináší proti současnému stavu několik změn.

Nizozemí patří mezi země, které jsou nejpromořenější pokud jde o výskyt katarální horečky ovcí (KHO). Data zveřejněná společností Rendac, která se v této evropské zemi zabývá asanační činností, ukazují, že v období letních měsíců červenec až září roku 2024 svozová služba odvezla jen ve Flandrech 58 000 uhynulých kusů skotu. Ve stejném období roku 2023 jich bylo téměř 43 tisíc. Meziročně tak jde o nárůst o 35 %. U ovcí byla vyšší úmrtnost ve sledovaném období dokonce o 191 procent vyšší. O přesném podílu, který připadá na úhyny v důsledku KHO práva nehovoří. Informovala o tom vlámská organizace pro zdraví zvířat DGZ na webináři o katarální horečce ovcí.

Státní veterinární správa ČR na základě entomologického monitoringu vyhlásila období sezonně prostého bluetongue. Snížením venkovních teplot pakomáři tiplíci, kteří jsou zodpovědní za šíření katarální horečky ovcí, přestali být aktivní a tím došlo k zastavení šíření nákazy. Pokud nenastane neočekávána situace, předpokládají veterináři po 60 dnech, tedy na konci ledna příštího roku, ukončení všech ohnisek nákazy na území Česka. Těch je teď v ČR téměř stovka, od listopadu přibývá ohnisek méně. Monitoring výskytu tiplíků bude pokračovat do přelomu dubna a května, kdy hmyz začíná být opět aktivní. Pokud by výsledky ukázaly dřívější zahájení aktivity přenašeče nákazy, ukončení veterináři příznivé období dříve.

V souvislosti s mimořádnými veterinárními opatřeními vydanými Státní veterinární správou ČR k zamezení šíření katarální horečky ovcí (KHO), sérotyp 3 na území České republiky, vydalo Ministerstvo zemědělství rozhodnutí, kterým se uděluje výjimka z pravidel ekologického zemědělství pro použití repelentů účinných proti tiplíkům z důvodu zachování dobrého zdravotního stavu a zabránění nákazy chovaných zvířat katarální horečkou ovcí. Platnost výjimky zůstává po dobu platnosti mimořádných veterinárních opatření SVS, maximálně 12 měsíců. Podrobnosti naleznete v rozhodnutí MZE-76947/2024-13112, které je součástí přílohy.

Vakcinace proti katarální horečce skotu (KHO) bude během období aktivity tiplíka, jakožto přenašeče KHO, u zemí bez výskytu KHO jedinou cestou, jak do daného státu vyvést zvířata. To se týká například i Slovenska. Vyplývá to z podmínek pro přemístění skotu ze zemí nebo pásma, které nemají statut bez výskytu infekce KHO vydaných Štátnou veterinární a potravinovou správou Slovenskej republiky. Zvířata na území SK budou vpuštěna pouze byla-li vakcinována proti všem sérotypům viru KHO, jejichž výskyt byl během posledních dvou let přede dnem odjezdu zásilky hlášen v okruhu nejméně 150 km kolem místa, kde byla zvířata držena. V případě ČR to znamená sérotyp 3 a použití vakcíny BioBos BTV 3.

Avizované se stalo skutečností - Státní veterinární správa ČR oznámila, že s platností ode dne 30. 10. 2024 dojde k rozšíření pásma katarální horečky ovcí (KHO) na celou Českou republiku. Od stejného data budou v platnosti nová celostátní mimořádná veterinární opatření (v příloze). Pro chovatele v západní části České republiky, která již v ochranném pásmu je, se tímto krokem z pohledu exportů nic nemění. Pro kraj Vysočina a celou Moravu však ano, neboť ztratí status území prostého KHO. Obchodování v rámci České republiky se zjednoduší, pro vývozy se situace naopak zhorší, resp. pro část republiky, která je již dnes v pásmu, zůstane neměnná.