Zdraví

V Jihoafrické republice před nedávnem propukla slintavka a kulhavka. Aktuálně tato země hlásí již 116 ohnisek v několika provinciích. Jihoafrické ministerstvo zemědělství proto oznámilo celostátní zákaz přepravy dobytka, aby se zabránilo dalšímu šíření tohoto vysoce nakažlivého virového onemocnění. Zákaz přepravy bude platit po dobu nejméně tří týdnů a bude každý týden přezkoumáván. Přímá přeprava na jatka je stále povolena s veterinárním osvědčením a také jsou i nadále umožněny rituální porážky. Ministerstvo předpokládá, že pohyby dobytka jsou hlavní příčinou šíření viru slintavky a kulhavky. Zákaz přepravy se proto týká zatím jen skotu.

Vši u skotu – problém, který v zejména v zimních měsících, kdy jsou zvířata ustájena v zimovišti, může vést k významným ztrátám v produkci. Vši způsobují intenzivní podráždění kůže, což vede ke škrábání a tření zvířat, čímž se zhoršuje celková pohoda, které při vyšším zamoření často vyústí ve snížení příjmu krmiva a následnému zhoršení růstu. Zejména u telat mohou vši způsobit anémii, která v těch nejzávažnějších případech může vést až k úhynu. Mezi hlavní viditelné symptomy zavšivení patří ztráta srsti, nadměrné otírání zvířat či zarudnutí kůže.

Od 21. dubna 2021 vejde v platnost nová evropská legislativa týkající se nákaz a zdraví zvířat (Nařízení EP a Rady (EU) 2016/429 o nákazách zvířat). Na tento přímo použitelný předpis navazuje několik prováděcích rozhodnutí a nařízení, kterými se mění podmínky přístupu k IBR. Naprosto zásadní změnou je zejména to, že se zakazuje vakcinace proti IBR. Výjimkou bude pouze vakcinace v případě výskytu ohniska IBR (reinfekce v hospodářství). Dále dochází k zpřísnění přístupu k pozastavení statutu IBR prostého hospodářství či úpravě podmínek pro přesouvání skotu do IBR prostých hospodářství.

Včera v podvečer se konal zajímavý webinář, který pořádala společnost Cymedica a Dopharma ve spolupráci s naším svazem. Tématem byla problematika jaterních a bachorových motolic v chovech masného skotu. Semináře se zúčastnilo více než 60 posluchačů nejenom z České republiky, ale i ze Slovenska. Pokud jste se webináře nemohli zúčastnit, přinášíme možnost seznámit se dodatečně alespoň s přednesenými poznatky ve formě prezentací obou přednášejících - a to jak zahraničního hosta paní dr. Chris Cornelis DVM, tak i prof. Ing. Martina Kváče, Ph.D. z parazitologického ústavu Akademie věd. Obě přednášky najdete v odkazu níže.

I když aktuální aprílové počasí skutečné jaro zatím příliš nepřipomíná, přeci jen se neodvratně blíží doba vyhnání zvířat na pastvu. Toto idylické období však s sebou přináší také zdravotní rizika. Těch se ale naštěstí dá při dodržování jednoduchých pravidel celkem snadno vyvarovat. Jedním z problémů je především pastevní tetanie a případně další komplikace způsobené deficitem minerálních látek, jenž mohou mít negativní dopad na užitkovost, ale i na plodnost. Chovatelé by proto měli důkladně zvážit doplnění minerálů, protože jejich nedostatek je poměrně rozšířeným problémem.

Jak již Státní veterinární správa informovala počátkem října, České republice byl přidělen status země prosté infekční bovinní rinotracheitidy (IBR). To se oficiálně stalo ke dni 6. listopadu 2020. Prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2020/1663 (ke stažení zde) byla Česká republika zařazena do přílohy II rozhodnutí Komise č. 2004/558/ES, mezi země prosté IBR. To znamená, že nám byla pro obchodování se skotem přiznána vyšší úroveň doplňkových záruk pro IBR v souladu s článkem 10 směrnice 64/432/EHS.

Chov masného skotu představuje významnou alternativu chovu a hospodaření zejména v marginálních oblastech ČR. Přináší s sebou nejen v dnešní době tak často skloňovanou harmonickou vazbu na životní prostředí a přirozenou péči o krajinu, ale i vhodné využití pastevních porostů ve výše položených oblastech. Rozšiřující se pastevní odchov skotu ale současně vytváří příznivé podmínky pro rozvoj parazitóz, které jsou u nás navíc umocněny vhodnými klimatickými a geografickými aspekty. Dalším problémem může být i vzájemný přenos a sdílení parazitů mezi jednotlivými druhy přežvýkavců (skot, kozy, ovce) a volně žijící spárkatou zvěří.

Katarální horečka ovcí, známá též pod anglickým názvem bluetongue, se sice již delší dobu na území České republiky nevyskytuje, to ale neznamená, že je tato nákaza v Evropě minulostí. Již několik let se drží ve Francii (sérotypy 4 a 8), loni se sérotyp 8 dostal do Belgie, Lucemburska, Švýcarska a také sousedního Německa. Zde se sice podařilo její šíření směrem k našemu území zastavit, ale i tak je obezřetnost stále na místě. Tím spíše, že poškození chovatelé v západní Evropě hlásí stále větší ztráty, které jim bluetongue v chovech způsobuje. Zaznívají názory o tom, že virus prošel genetickými změnami a je nyní patogennější.

Vši u skotu – některými chovateli často přehlížený problém, který ale může vést k významným ztrátám v produkci. Vši způsobují intenzivní podráždění kůže, což vede ke škrábání a tření zvířat, čímž se zhoršuje celková pohoda, které při vyšším zamoření často vyústí ve snížení příjmu krmiva a následnému zhoršení růstu. Zejména u telat mohou vši způsobit anémii, která v těch nejzávažnějších případech může vést až k úhynu. Mezi hlavní viditelné symptomy zavšivení patří ztráta srsti, nadměrné otírání zvířat či zarudnutí kůže.

Druhá vlna pandemie covidu-19 s sebou přináší zpřísněná opatření s cílem zamezení šíření viru v lidské populaci. U chovatelů to může opět vzbuzovat otázky ohledně přenosu viru SARS-CoV-2 na zvířata a opačně. Začátkem října publikovali britští vědci z University College London na toto téma v Scientific reports obsáhlou studii, doposud zřejmě nejkomplexnější, která se vztahem SARS-CoV-2 u lidí a zvířat zabývá. Poznatky vědeckého týmu naznačují, že některé druhy zvířat mohou být teoreticky na infekci vnímavé. Jedná se zejména o poměrně širokou škálu savců, méně pak jsou ohroženy ryby, ptáci nebo plazi.